...A hlasy mlčí.

20. listopadu 2013 v 21:59 | Aya |  Myšlenkové

Ano.

Stále žiju. C:

I když by se někdy hodilo spíše "přežívám".
Čas letí, a mě to přijde jako tisíc let, co jsem sem psala naposled. A při tom jsou to nějaké dva měsíce. Důvody asi není potřeba uvádět, ale, pro sichr, si stejně pár řeknu - není čas, není nálada, hlasy mlčí, a tudíž nejsou ani nápady co vlastně psát.
A upřímně - témata týdne v poslední době? Hm...Ne, díky.
Co nového se událo... Asi nejzásadnější - můj zjev dopůnilo další, hodně netradiční tetování (doufám, že mého tatínka momentálně neklepá pepka, nebo podobná potvora). Jde o obraz vlka, který se našel při zkoumání jedné odnože Keltů - Piktů. Jedná s eo klan který obýval severní Anglii, Skotsko... Vyzbačoval se nepoddajností a tím, že si na kůži kreslili různé obrazce, byli neohrožení válečníci.. Když se tohle území pokoušeli dobýt Římani, pěkně si na Piktech vylámali zuby. Hahahaha.
Ale zpět k tomu mému vlkovi - v symbolice celkově se o nich mluví jak negativně, tak pozitivně. Asociují se se zlem a ďáblem (hlavně v křesťanstké symbloice - ale tam je zlá i sova), ale Římané věřili, že když před bitvou zahlédnou vlka, vyhrají. V Číně má podobný význam jako vrána - je to prý průvodce zemřelých. Názorů a pramenů je hodně, ale tohle jsou asi takové... Nejzásadnější? Možná.
Co jinak nového... Se školou jsem byla v Anglii - naprosto, úplně, totálně boží. Chci tam zpět. Hrozně moc. Miluju ty lidi tam, jak jsou k sobě zdvořilí, miluju červený dvoupatrový autobusy a miluju červený telefonní budky. Černý taxíky, rozmanitost lidí tam... Všechno. Po tom, co jsem se vrátila z těch krásných měst, kde jsou domy ve stejném stylu, takže tvoří celek a je vidět, že jste pořád v jednom městě, do Liberce a Jablonce, kde jsou domy špinavé, každý je jiný, vůbec k sobě nepatří a vypadá to jakoby je nějaký obr se špatným smyslem pro humor jenom tak rozházel po krajině si jsem pořád jistější, že tady nechci zůstat.
Mám takové malé přání - a to strávit Silvestr z roku 2014 na 2015 v Irsku - v Dublinu, nebo nějaké pěkné vesničce. Uvidím... Každopádně tam bych chtěla určitě.
Dál... Na Modré příšeře (čti jako facebooku) jsem si zařídila stránku kde mám tak nějak všechny věci, které maluju, kreslím, vyrábím... Už mě nebavilo mít to rozházené v počítači, na blogu, na rajčeti, na profilu na Facebooku a kdo ví kde ještě. Takže to aspoň bude přehledné. Adresa je https://www.facebook.com/sionnach.art, kdyby měl někdo zájem kouknout.
Fuuu... Jeden by neřekl jak snadné je rozepsat se. :)
Je čas říct dobrou noc. Padám únavou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tatínek po pepce Tatínek po pepce | E-mail | 21. listopadu 2013 v 21:23 | Reagovat

Pepka klepala, když jsem to před pár dny viděl na fb. Necháme to no comment, jo? Nerad bych zbytečným bitím nějak mrzačil své drahé dítko, nakonec je to zjevně zbytečné, jak to tak vypadá, vystačí si na to samo. Mrzí mě jen, že tě má "pepka" zajímá až teď, kdy je to už vlastně fuk.
Sionnach fb moc pěkný, ale chabá náplast pro mou vlkem rozedranou duši...

2 Lůca Lůca | E-mail | 22. listopadu 2013 v 9:43 | Reagovat

Stránky s tvými výrobky jsou pěkné, nadšení pro Anglii atd. chápu, i když mě se zas zvlášť ta (severo)česká různorodost naopak celkem líbí. Sice to asi není vše tak pěkně opravené a uklizené, cítím z toho ale třeba minulost, příběhy, mám ráda zdejší volně přístupnou krajinu...
A k tvému tetování - nejsem obecně pro, ale já jsem jak známo konzerva a jsem o generaci starší. Spíš ses mohla aspoń poradit, můj názor je, když už to muselo být, že je to hrozně veliký, žes toho vlka měla nechat udělat o dost menšího. Zvlášť tou vyšívací technikou. Menší obrázek by s ní vynikl myslím lépe, takhle se tě určitě budou lidi pořád ptát, jestli je to dodělaný.
A poslední moudrost - teď se zajímáš o Kelty atd., za pár let tě bude bavit něco jiného, plácnu třeba tibetská kultura, egyptské hieroglyfy atd. Prostě - kůže není papír, zůstane ti napořád...

3 Ruusu Ruusu | Web | 22. listopadu 2013 v 14:42 | Reagovat

[1]:[2]: Pepka mě zajímala i dříve, ale sám jsi říkal, že na fb moc nechodíš a k napsání na blog jsem se dokopala až teď, krom toho, kdybych ti to řekla předem, moc to nezmění. Pro tohle jsem byla rozhodnutá už nějakou tu dobu. :)
Lůco - o menším provedení jsem přemýšlela, ale touhle technikou menší věci zase tak dobře nejdou. Takže to mělo i technický důvod (ne jen to, že se mi to takhle líbí :))... Jasně - záliby se mění, a těžko můžu s naprostou jistotou říct, že budu mít něco ráda než do smrti, ale tahle kultura má k tomu slušně našlápnuto, abych tak řekla / napsala.
A nakonec připojím děkování za pochvalu stránek. :)

4 Popepík one more time Popepík one more time | E-mail | 25. listopadu 2013 v 22:06 | Reagovat

No jo, dítě, my už jsme starý, a takovejm věcem nerozumíme, tak nás ber s rezervou.

Kdypak k nám přijedeš? Že by ti to Máťa vybarvil fixama... nebo anilinkama? :-)

5 Ruusu Ruusu | Web | 27. listopadu 2013 v 21:49 | Reagovat

[4]: To je v pohodě, zvykla jsem si. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama