Listopad 2013

...A hlasy mlčí.

20. listopadu 2013 v 21:59 | Aya |  Myšlenkové

Ano.

Stále žiju. C:

I když by se někdy hodilo spíše "přežívám".
Čas letí, a mě to přijde jako tisíc let, co jsem sem psala naposled. A při tom jsou to nějaké dva měsíce. Důvody asi není potřeba uvádět, ale, pro sichr, si stejně pár řeknu - není čas, není nálada, hlasy mlčí, a tudíž nejsou ani nápady co vlastně psát.
A upřímně - témata týdne v poslední době? Hm...Ne, díky.
Co nového se událo... Asi nejzásadnější - můj zjev dopůnilo další, hodně netradiční tetování (doufám, že mého tatínka momentálně neklepá pepka, nebo podobná potvora). Jde o obraz vlka, který se našel při zkoumání jedné odnože Keltů - Piktů. Jedná s eo klan který obýval severní Anglii, Skotsko... Vyzbačoval se nepoddajností a tím, že si na kůži kreslili různé obrazce, byli neohrožení válečníci.. Když se tohle území pokoušeli dobýt Římani, pěkně si na Piktech vylámali zuby. Hahahaha.
Ale zpět k tomu mému vlkovi - v symbolice celkově se o nich mluví jak negativně, tak pozitivně. Asociují se se zlem a ďáblem (hlavně v křesťanstké symbloice - ale tam je zlá i sova), ale Římané věřili, že když před bitvou zahlédnou vlka, vyhrají. V Číně má podobný význam jako vrána - je to prý průvodce zemřelých. Názorů a pramenů je hodně, ale tohle jsou asi takové... Nejzásadnější? Možná.
Co jinak nového... Se školou jsem byla v Anglii - naprosto, úplně, totálně boží. Chci tam zpět. Hrozně moc. Miluju ty lidi tam, jak jsou k sobě zdvořilí, miluju červený dvoupatrový autobusy a miluju červený telefonní budky. Černý taxíky, rozmanitost lidí tam... Všechno. Po tom, co jsem se vrátila z těch krásných měst, kde jsou domy ve stejném stylu, takže tvoří celek a je vidět, že jste pořád v jednom městě, do Liberce a Jablonce, kde jsou domy špinavé, každý je jiný, vůbec k sobě nepatří a vypadá to jakoby je nějaký obr se špatným smyslem pro humor jenom tak rozházel po krajině si jsem pořád jistější, že tady nechci zůstat.
Mám takové malé přání - a to strávit Silvestr z roku 2014 na 2015 v Irsku - v Dublinu, nebo nějaké pěkné vesničce. Uvidím... Každopádně tam bych chtěla určitě.
Dál... Na Modré příšeře (čti jako facebooku) jsem si zařídila stránku kde mám tak nějak všechny věci, které maluju, kreslím, vyrábím... Už mě nebavilo mít to rozházené v počítači, na blogu, na rajčeti, na profilu na Facebooku a kdo ví kde ještě. Takže to aspoň bude přehledné. Adresa je https://www.facebook.com/sionnach.art, kdyby měl někdo zájem kouknout.
Fuuu... Jeden by neřekl jak snadné je rozepsat se. :)
Je čas říct dobrou noc. Padám únavou.