MS v běhu do vrchu, aneb o závodě z pohledu diváka

1. září 2013 v 21:59 | Aya |  Myšlenkové
Tak, už abych napsala taky nějakou část deníčku.
A vzhledem k tomu, že to tu hodlám za dvacet minut zapíchnout a jít spát, je akorát načase. :)

V sobotu 31.8. se konalo MS v běhu do vrchu na Černou horu (tu v Čechách, ne na tu, jak jsem si bláhově myslela, v zahraničí) a tam jsme samozřejmě nemohli chybět. Pod "námi" rozumněj mého tatíka jakožto závodníka, Lůcu, bráchu a mě. Poslední tři jmenovaní jen jako diváky.
Když jsme se pakovali, prohlásil brácha, že mu vadí kývající se zub. Bylo to vzato na vědomí a vyrazilo se. Cestou se poslouchal Hrdý Budžes. Po příjezdu chvilku trvalo, než jsme našli start. Táta vyřídil všechny organizační věci a já, Lůca a Máťa jsme šli na lov. Dostali jsme od táty tunu stravenek, ale - nikde je nebrali. Zakotvili jsme v kavárně, kde podávali bramboračku. Vynikající.
Po jídle jsme se vydali k lanovce, kudy měli běžci probíhat. Chvilku jsme tam seděli, jedli čokoládu a diskutovali o tom, že by to asi chtělo fotky. V tom byl problém. Já i Lůca jsme zapomněly foťáky. Zachránily to mobily (moje stará nokijka mě mile přkvapila) a tak máme tatínka, který vypadá že brzo vypustí duši zvěčněného. Následovala cesta lanovkou (přece se nebudeme trmácet nahoru). Tam Máťa začal znovu s tím zubem, který se prý kýve ještě víc. To spustilo různé nápady na vytrhnutí. Samozřejmě to neschválil.
Nahoře na hoře jsme si dali jahodový cappy a malý pivo a vyrazili jsme do cíle. Tam jsme došli tak akorát, protože během deseti minut doběhl táta. Následovalo jásání, malý výšlap na rozhlednu a cesta lanovkou dolů do areálu lázní, aby tam táta vrátil čip který dostal kvůli závodu, a abychom něco málo snědli. Padl nápad, že si to tam střihneme oklikou, kterou závodníci běželi. To nám ale táta neřekl, že z patnácti minutové přímé cesty se vyklube hodinová procházka. Ke konci procházky najednou brácha vyjekl. A bylo tu další vítězství. Tentokrát nad zubem, který mu prý skoro vyskočil z pusy.
Po příchodu do areálu lázní jsme znovu zamířili do kavárny. Na sladko-slanou těčku: pohár (Lůca), banán v čokoládě (já), palačinky (Máťa a poto i Lůca) a na klobásu (táta).
(Fotky v celém článku)
K sobotě se navíc váže ještě jedno vítězství - tentokrát moje. A to v jedné soutěži pořádané českou facebookovou stránkou Fantasy CZ/SK. A co že jsem to vyhrála? Když je to stránka o Fantasy, co jiného, než něco z dílky Tolkiena. :) Svůj vlastní Silmarillion. Juchů. (Příspěvek do soutěže pod fotkami ze závodu.)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Macecha Macecha | E-mail | 7. září 2013 v 21:53 | Reagovat

Díky za povídání, pěkný :) Prima, že jsi se připojila... Snad bude brzy Hrdý Budžes dvojka :)

2 Ten, kdo vypadal, že vypustí duši zvěčnělého Ten, kdo vypadal, že vypustí duši zvěčnělého | E-mail | 7. září 2013 v 22:12 | Reagovat

A hrdý buď, žes vytrval! :-)
Gratka k jednomu z Desítky (snad nejsem mimo), fakt pěknej. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama