Pocitový útěk

27. února 2013 v 22:26 | Aya |  Psané
Je to v tvých očích,
měňavé kočičí zlato,
je mi slabo, třesou se mi kolena,
je to jako déža vú.

Spirálový pád,
střemhlav dolů a závrať,
jak se snažíme dostat daleko pryč,
já a můj odraz v zrcadlech.

Adrenalinem napumpované žíly,
praskají ve švech, kterými jsou spojené,
nemůžu dýchat, ani odpočívat,
musím pryč.

Hon na čarodějnice už dávno skončil,
a přece - dýchá mi to na záda,
jako dech loveckého psa,
zajíc odsouzený na smrt...

Konečně ulehám,
ale je to tu zas, číhá to,
jako zabiják na chodbě, za dveřmi - za úzkou škvírou,
nemůžu zůstat, už mě to zase žene vpřed, neklid a strach.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bay Maceas Bay Maceas | Web | 1. března 2013 v 13:27 | Reagovat

Ja ani nenachádzam slová, akým by sa dalo vyjadriť nadšenie a ten pocit, aký vo mne vyvolala táto báseň. Krásna. Naozaj krásna.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama