Hvězda

9. listopadu 2012 v 14:32 | Aya |  Psané
Kde je můj limit?
Kde jsou hranice?
Jak mám vědět kdy zmírnit?
Jak přes lži jichž jsou tisíce?

Jsi hvězda,
zmatená, padající hvězda,
prudce se šířící nocí,
otoč se ke světlu, skrz nocí.

Řekni proč, proč se cítím tak dobře,
sebedestrukce mě obklopuje,
ten tlak mě zevnitř páře,
a moje vlastní zář mě oslepuje!

Pojď, pojď zpět nahoru,
zvedni se na nohy,
taneční partket není místo pro prohru,
nejsi moc daleko od konce svojí hry.

Nevidím limit,
mysl mě táhne dvěma směry,
pocity nemá smysl tlumit,
jak, jak najít světlo uvnitř Černé díry?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Any Any | E-mail | Web | 24. prosince 2012 v 0:27 | Reagovat

Prečítala som si toho od teba viac a musím niečo poznamenať,
nevyznám sa v písaní, v básňach, ani len neviem, či si ich správne vykladám,
ale tvoje básne sa mi páčia! 8-) Cítiť, že v nich je kus teba.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama