Zombie trochu jinak, kapitola první

17. srpna 2012 v 18:06 | Aya |  Psané
Čau smardi.
Slíbila jsme vám krvák, ale udělám tro kapku jinak. V noťasu mám už dost dlouho rozpracovanou tuhle věc. Nevím jak to bude dlouhé, nevím jaký bude konec, zápletka, cokoliv. :D Prostě píšu. A asi vám to sem dám rozkouskované tak, jak to mám já, možná jako internetovou roztrhanou knížku. Snad se to bude líbit. Název je stále pracovní (v noťasu to mám pod názvem "Se zakopaným psem bývá zásadní problém - většinou je už pár dní chcíplej", takže tady to je ještě poměrně ok. Oo).
Toliko na úvod. Hurá na to.

Na hodinách celého města ukazovaly displeje a ručičky deset hodin a dvacet tři minut. Tedy pokud byly hodiny správně seřízené. Zmiňovaný čas ukazovaly i hodiny v městské nemocnici. Ta nás však, mí drazí, nezajímá. Nás bude zajímat přilehlá márnice. Nebylo tam totiž tak mrtvo, jak by se mohlo zdát. Na konci jedné tmavé chodby, v malé místnosti, na jejíchž dveřích visel nápis "Příjem" se začala hýbat plachta, kterou bylo přikryto tělo ležící na lehátku. Nejprve byl pohyb nepatrný. Slabé chvění cedulky, která byla pověšena na palci pravé nohy a nesla jméno, datum a příčinu úmrtí. Pokračovalo to pohybem v oblasti, kde by měl být obličej - přesněji, pod plachtou se naprázdno otvírala a zavírala ústa. Když se všechny hodiny ve městě, tedy ty, co byly správně seřízeny, posunuly do času 22:30 večer, rozpohybovala se i ruka, která byla pod plachtou schovaná. Jemně uchopila látku a začala ji stahovat, čímž odhalila své tajemství - nejprve blond vlasy sčesané dozadu, pak čelo, v němž zela ne příliš hluboká rána, která byla však příčinou úmrtí, jak jste se mohli dozvědět na cedulce zavěšené na zmiňovaném místě - rozumějte, byla to poměrně nešťastná nehoda. Dívka, přecházející v noci přes silnici, sražená autem. Ona srážka by nebyla smrtelná, kdyby dívka neupadla do bezvědomí a neskutálela se obličejem do kaluže. Takže příčinou smrti bylo vlastně utonutí - no a nakonec obličej. Zavřené oči, pootevřená, bledá ústa, lapající po dechu, propadlé tváře, temné kruhy pod očima, obočí, které svou nakrčeností jakoby říkalo "Co se to děje?"
Totéž, ačkoliv trochu jinak, zvolala i ústa, potom, co se otevřely oči.
"Co to kurva má bejt?!"


Nikdo neodpovídal a tak se dívka začala zmateně rozhlížet kolem. Posadila se a nohy pokryté modřinami spustila z jedné strany lehátka na zem. Tam se pak také podívala. Zamračila se, když si všimla cedulky. Ohnula se k ní a přečetla si ji z obou stran. Když se narovnala, byla její znovu oživlá mysl zmatenější než před tím. Pak si začala vzpomínat, co se všechno stalo. Zabalila své nahé tělo do plachty a vyběhla ze dveří. Před ní se objevila dlouhá chodba vedoucí k hlavní hale a východu - ovšem dveře vedoucí ven byly zavřené. Vydala se tedy obhlédnout chodbu, která měla po obou svých stranách spoustu dveří. Hned první povolily a v místnosti plné zazipnutých černých vaků a zatuchlého vzduchu protkaného aromatem rozkladu našla to, co hledala - okno. Nebylo tak moc zabezpečené. Kdo by se chtěl přeci vloupat do márnice, že?
Seskočila dolů do trávy. Byl konec jara, takže jí zima nebyla. Nicméně věděla, že se městem nemůže potácet nahá, zabalená jenom do pochybně vypadající plachty. Věděla přesně, kam chce jít, i když si nebyla moc jistá tím, jak bude reagovat obyvatel toho místa.
Vyběhla na kopec a naskytl se jí pohled na město. Na ty vysoké, převysoké paneláky, obchody, domy, parkoviště, silnice a auta. Auta. Jak jen nesnášela auta. Cítila, že si vytvořila novou fobii - překvapivě.
Když seběhla svah k domku, který si vyhlédla hlavně kvůli prádlu pověšeného venku, ozvalo se slabé lupnutí. Shlédla k zemi a zaraženě si prohlížela svou nohu zkroucenou v prapodivném úhlu. Trhla s nohou a kost zajela zpět do kloubu.
"Jestli to tak půjde dál, začnu se rozpadat."
Po tom, co se oblékla do jakýchsi květovaných šatů a spodního prádla, které jí bylo trochu malé, začala se zajímat o to, co je vlastně za den. Než se vydala do města, vzala ještě od dveří nějaké obnošené vyšší boty, které jí byly na rozdíl od spodního prádla o něco větší.
Cesta centrem byla snadná. Ta těžší část přišla, když se dostala k menšímu, zapadlému dvoupatrovému domku. Hluboký nádech a výdech. Vyšla pár schodů a zazvonila na domovní zvonek.
"Ano? Co si přeje…Pře…Přeje… Ááááá!"
"Ššš, buď zticha."
"Áááááá!"
Zatlačila svou sestru do domu a dala jí ruku na pusu.
"Buď zticha, nic ti neudělám."
Když začala Laura kašlat, sundala jí ruku z pusy. "Smrdíš! Fakt hrozně moc!"
"No super, já se ti vrátím a tvůj největší problém je, že smrdím." Povzdechla si sarkasticky.
"Ty… Ty máš bejt mrtvá! Ty musíš bejt mrtvá… Ty JSI mrtvá!" Vykřikla Laura nakonec, když si všimla rány na čele.
"No tak, nebuď rasistická." Zabouchla za nimi dveře. "Hele nevím, co se stalo, ale… Prostě jsem živá. Takže můžu tady zůstat?"
"Říkáš to jako by to byla běžná věc!"
"No, to není, ale přece nebudu hysterčit. Jsem živá, to je plus, ne?"
"Nevypadáš živě. Ani tak nejsi cítit."
"To se snad vyřeší později. A… Dobře, pro klid duše, nejsem živá, ale jsem zombie. Spokojená?"
"Ne… To radši ne, mám svůj mozek ráda."
Po dlouhém rozhovoru byste nepoznali, že se něco z toho odehrálo. Viděli byste dvě sestry sedící u televize.
Za chvilku mikrovlnka oznámila, že je popcorn hotov.
"Dáš si?"
"Jo, mám příšernej hlad."
"No to bude možná tím, žes byla týden mrtvá."
"Týjo, a to jsem na tom, co se rozkladu týče, docela dobře."
"Jo, pokud opomenu bezbarvé rty, bílou, skoro namodralou kůži a ty příšerný kruhy pod očima. Upřímně vypadáš jako bys měla za chvíli zas umřít."
"To dík, ségra."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ariel Ariel | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 18:56 | Reagovat

Moc dobře se to čte,opravdu,je to vždy potěšení od tebe něco číst :)

2 Carlos Carlos | 24. srpna 2012 v 13:43 | Reagovat

Piš piš piš. Jde ti to dobře, máš talent. Nevadí, že chybí nosná myšlenka, příběh, to časem přijde samo.

3 tag replica tag replica | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 11:21 | Reagovat

Q. How does a moulded fruit-flavoured dessert answer the phone?
http://www.watchescan.org/Tag-Heuer.html

4 replica watches for sale replica watches for sale | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 7:29 | Reagovat

even more about this are at .
http://www.begwatches.net/iwc.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama